Fauna
tulačka
právě za kopcem Křivoš zapadalo prosincové sluníčko, teplota kolem nuly a kousek od polní cesty směrem k lesu mě zlákal pěkně nasvícený starý včelí úl. Když jsem se k němu přiblížil, tak se zrovna vracely poslední dělnice. Než jsem si vše stačil nachystat, zmizely za česnem a já potom dlouho čekal na poslední tulačku.. :)
proměna klášterského rybníka
Kačer s kačenou jsou trochu nejistí a ani se jim nedivím. Jejich luxusní bazén se každým dnem zmenšuje a i potravy ubývá.
Pokud chcete kachnám pomoci, nevyhazujte zbytky vařených brambor, čočky, hrachu, slupky od mrkve, petržele, celeru, jablek, atd. Nevhodné jsou syrové slupky od brambor. Nekrmte je chlebem a rohlíky. Způsobuje jim to nadýmání, kachna si nehledá hodnotnější potravu a může i uhynout. Paradoxně ne hladem, ale akutní podvýživou.
souboj kněžic
rozčepýřené odkvetlé květenství koniklece se na chvíli proměnilo v ring. Bylo zajímavé pozorovat, jak se přímo akrobaticky proplétali mezi chmýřím. Nejvíc mě ale zaujali svým vybarvením. Starověký egyptský estét se určitě inspiroval i těmito vzory, protože podobné jsem viděl na výstavě Tutanchámona :).
Jinak tito brouci jsou takoví malí rostlinní upíři. Živí se vysáváním rostlinných šťáv, buď z listů, mladých stonků, nebo přímo plodů. Ploštice jsou ale hlavně známé svým zápachem, který jim slouží na ochranu, ale i k lovu. Pokud zjistíte, že právě utržené ovoce po plošticích páchne, stačí je nechat asi hodinu na vzduchu. Pach zmizí a můžete se s chutí zakousnout. Ještě takovou zajímavostí těchto brouků je, že letošní dospělé ploštice pohlavně dospívají teprve na jaře po přezimování.
jen okamžik před probuzením..
Tento spáč se fotil dobře, ležel jsem kousek od něho a odletěl až když jsem se zvedl :). Tohoto malého modráska jsem už na netu zahlédl mockrát a vše v barvě, takže černobílé pokušení bylo na světě.. :)
násoska
pestřenky se podobají vosám, ale většinou jsou menší. Příroda je obdařila výstražným zbarvením, aby je ochránila především před ptáky. Tváří se, že jsou nebezpečné, ale ve skutečnosti žádné žihadlo nemají.Rády se vznášejí na jednom místě jako malý vrtulník a pak střelhbitě svou polohu změní. Mají pouze dvě křídla, jako všechny mouchy. Zato larvy pestřenek jsou praví dravci, ale v dobrém slova smyslu. Jedna larva během svého vývoje zkonzumuje podle druhu 300 až 800 drobných mšic. Jsou údajně výkonnější než slunéčka.
Takže až je někdy zahlédnete, nezapomeňte smeknout.. :)
jen mrknuti oka před přistáním
V koruně akátu, vedle bílé kapličky, na vysokém kopci nad Starym Gradem, poletovali z větvě na větev tři nádherní otakárci. Akát nekvetl a snad právě proto, když dosedli, hned zase odletěli. O to větší jsem měl radost, že se mi podařilo zachytit jednoho před přistáním :)
rezavou cestou
Pod jižní branou hradu Veveří jsou dva zdevastované skleníky, kde si našli zázemí nejen tyto ploštice.
Hrad se pomalu obléká do nového kabátu a snad se i tyto skleníky dočkají obnovy. O nechtěnou reklamu hradu a jeho okolí se postaral jeden pornofilm, kdy se hlavní scéna odehrála v prostorách skleníku za touto rezavou konstrukcí. Je vidět, že už toho zažil hodně :).
motýlí kolibřík
..stačí, když mu připravíte tu správnou hostinu, jako třeba komuli davidovu (lidově motýlí keř), a můžete obdivovat tohoto zajímavého motýla. Za neustálého víření křídel ponoří sosák do květu, napije se nektaru a bleskurychle letí za další mňamkou. Když ho objevíte, všimněte si, že umí létat i pozpátku. Dočetl jsem se až nepředstavitelnou věc. Takový mrňous a dokáže zdolat vzdálenost 3 000 km za méně než 14 dní. Jeho přílet je ale závislý na meteorologických podmínkách. Nemusí se objevit i několik let.
před zimním spánkem
ještě trochu energie ze slunečních paprsků, najít místo, co nepromrzne a brzy z jara ahoj :)
Věděli jste, že u některých druhů motýlů přezimují vajíčka, jinde housenka, u dalších kukla? A asi nejznámějším příkladem motýlů, kde přezimují dospělí, je babočka paví oko, která se v přírodě na zimu schová do dutin stromů, často však k tomuto účelu využívá i půdy, nebo lidských obydlí.
Aby byl výčet úplný, je třeba zmínit, že někteří motýli u nás nepřezimují. Znamená to, že na jaře přilétají z jižních krajů, kam se další generace zase na podzim vracejí. Takovýmto migrantem je třeba babočka admirál nebo motýlí kolibřík, na kterého se můžete podívat v kategorii Animals .
jeden z členů rodinného klanu
tento psoun mně pěkně zapózoval v Zoo Brno.
Jméno dostal podle štěkavých varovných signálů, kterými upozorňuje ostatní členy kolonie na hrozící nebezpečí. Psouni jsou vlastně zemní veverky, které ale na rozdíl od naší samotářsky žijící veverky, žijí ve velkých koloniích, které tvoří doslova rodinné klany. Tyto skupiny vytvářejí tzv. města a každá rodina má svoji vlastní soustavu nor. Jejich vchod je chráněn velkým valem ze zeminy, aby do nor nenatekla voda. Kdo by si pomyslel, že hlodavci jsou to takoví rodinní týpci :)
A ještě jedna zajímavost. Když se potkají dva psouni z různých rodin, očichají si navzájem řitní žlázy a políbí se. Pokud se neznají, každý jde dál svou cestou, ale pokud ano, vzájemně si vyčistí srst a jdou spolu sníst nějaké dobré jídlo :)